Horní poličky

18. února 2016 v 10:29 | Nasratá |  Nasratosti
Jestli ste si mysleli, že hodlám řešit jen věci vážnějšího rázu? HA! Tak to se pletete. Jsem Nasratá blogerka a dokážou mě nasrat i banální maličkosti. I když v tomto případě se z mého pohledu jedná o maličkost vysokou tak dva metry, a která mě dokáže neskutečně nasrat a mám sto chutí ji někomu omlátit o hlavu!
Nakupovat musíme všichni, a kam se chodí nakupovat nejčastěji? Do obchodních domů. Což je nasratost sama o sobě.
Já se rozhodla profiltrovat všechno, co mě v takovém obchoďáku sere a o čem chci napsat článek.
Takže, pokud chcete napsat nasratý článek o něčem z profiltrovaných věcí: Plesnivé ovozelo, lidi co vám blokujou vozejkem přístup k regálu, jen jedna otevřená pokladna padesáti šesti pokladen v době, kdy se lidé vrací z práce a nakupují. Tak si řekněte v komentářích.
Jelikož se mi tato zkušenost stala vcelku nedávno a doteď mi nedává spát, rozhodla jsem se mluvit o horních poličkách regálů se zbožím.

Není nic úžasnějšího, než vyrazit nakupovat, a všimnout si, že je něco, co máte vcelku rádi, v akci za příjemnou cenu. V mém případě se jednalo o Mirinu (dokonce ve více případech). Protože orpravdu, když přijdete k regálu a zjistíte, že tenhle výrobek je celej vybranej a je jen jedna jediná lahev úúúúplně vzadu, kam nedosáhnete i kdybyste se rozkrájeli, tak to nasere snad každého. Koho to sakra napadlo? Proč pepsi a 7Up maj celé regály ud země, a jenom Mirinda musí být v regálíčcích takhle mimo?
Samozřejmě, červené vesty zaměstnanců v nedohlednu.
Den na to tam sice Mirindy už byly dosažidelnější, ale přesto na ně člověk normální výšky jako já nemá šanci dosáhnout. Stála jsem na špičkách a vypadala jako největší kráva, jak tam sahám po flaškách naskládaných úplně vzadu na nejvyšší poličce.
Takže když sem tak dlouho sahala dozadu pro flašky, které jsem zkrátka chtěla, protože když je to jedno uv akci tak proč to nechtít, a náhle na mě spadlo asi deset malých flašek, které spadly, když právě na ně spadla převržená velká flaška, kterou jsem potřebovala nějak dosoukat k okraji, nasralo mě to tak, že jsem se ani neráčila flašky zvedat a uklízet, protože když nejsou zaměstnanci schopní používat mozek a nechápou, že takhle daleko nedosáhne pomalu ani dvoumetrový člověk, tak zvednutí pár flašek, které musel někdo shodit aby se k tomu tedy dostal, je alespoň pro mě malé zadostiučinění.

Přeji dobrého pořízení
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama